Činovníci sportovního klubu často působí na bázi dobrovolné práce. Nicméně se zvyšujícími se nároky a povinnostmi, které je třeba zajistit při fungování sportovního klubu, je v řadě případů potřeba zapojit do spolkové činnosti i profesionální pracovníky. Většina sportovních klubů tak vstupuje do pozice zaměstnavatele. Nejčastěji se jedná o pracovní pozice, kterých je třeba k zajištění běžné každodenní agendy sportovního klubu (referent, účetní, ekonom, administrativní pracovník, správce sportoviště). Zvolit některý z pracovně právních vztahů, které upravuje zákoník práce, je možné i pro výkon klasické sportovní, trenérské a související činnosti, ale pozor na to, že v některých případech, zejména u sportovců, může docházet ke konfliktu při aplikaci sportovních pravidel do povinností upravených zákoníkem práce.
Mezi pracovně právní vztahy, které upravuje zákoník práce (ZP), patří:
Základní náležitostí pracovního poměru je písemná pracovní smlouva s povinným obsahem – druh práce, místo výkonu práce, den nástupu do práce a s dalšími doprovodnými povinnými informace (vzorové dokumenty k dispozici zde).
Zaměstnanec může být zaměstnán ve dvou (více) pracovních poměrech u odlišných zaměstnavatelů bez omezení. V případě téhož zaměstnavatele spočívá omezení v tom, že zaměstnanec sice může mít u téhož zaměstnavatele sjednán ještě další pracovní poměr či uzavřenu DPČ či DPP, ovšem za podmínky, že v nich nevykonává práce stejného druhu (např. nelze mít uzavřen pracovní poměr na účetní práce a současně DPP rovněž na účetní práce).
Jako každý jiný zaměstnavatel se musí sportovní klub přihlásit ke všem zdravotním pojišťovnám, u kterých jsou pojištěni jeho zaměstnanci a k místně příslušné správě sociálního zabezpečení. Dále je třeba zaměstnance při nástupu do zaměstnání přihlásit u zdravotní pojišťovny a správy sociálního zabezpečení a při ukončení zaměstnání zase odhlásit. Klub jako zaměstnavatel dále odvádí za zaměstnance zdravotní a sociální pojištění a rovněž odvádí správci daně zálohy na daň z příjmů svých zaměstnanců.
Dohoda o pracovní činnosti
DPČ (§ 76 ZP) je vhodná pro soustavnější práce, které však není třeba zajišťovat pravidelně, ale spíše dle potřeby (střídají se období s vyšší a nižší potřebou práce) a množství potřebné práce nedosahuje rozsahu pracovního poměru (40 hod./týden).
DPČ může být sjednána do rozsahu poloviny stanovené pracovní doby, tj. v současné době na 20 hodin týdně (počítáno v průměru za období nejdéle 52 týdnů, je tedy možné např. jeden týden pracovat 40 hod. a další týden nepracovat vůbec).
Pro DPČ je vyžadována písemná forma s povinným obsahem sjednané práce, rozsahu pracovní doby (tj. délka úvazku), doby, na kterou se dohoda uzavírá. Standardně DPČ obsahuje i ujednání o výši odměny či další ujednání (vzorové dokumenty k dispozici zde).
Odvod pojistného na zdravotní a sociální pojištění za zaměstnance provádí zaměstnavatel v případě, pokud odměna přesáhne v daném měsíci stanovenou částku s tím, že pro rok 2026 činí tato částka 4 499,00Kč (tato částka se v závislosti na vývoji průměrné mzdy mění a je třeba ji vždy ověřit např. na stránkách ČSSZ).
Nárok na dovolenou u DPČ vzniká při současném splnění dvou základních podmínek:
Dohoda o provedení práce
DPP (§ 75 ZP) je vhodné uzavřít u jednorázových prací (splnění úkolu), i když dle současného výkladu zákona není vyloučeno, aby byla uzavřena i na výkon práce soustavnější a opakované. V kalendářním roce může být uzavřena max. na 300 hod. s tím, že všechny DPP mezi týmž zaměstnancem a zaměstnavatelem se v tomto směru sčítají, i když jsou uzavřeny na různé druhy práce.
Pro DPP je vyžadována písemná forma s povinným uvedením doby, na kterou se uzavírá a s uvedením sjednané práce (tzv. minimální obsah). Standardně DPP obsahují i další ujednání jako je výše odměny, bližší vymezení pracovního úkolu (vzorové dokumenty k dispozici zde).
Odvod pojistného na zdravotní a sociální pojištění za zaměstnance provádí zaměstnavatel v případě, pokud odměna přesáhne v daném měsíci 25% stanovené průměrné mzdy – pro rok 2026 se jedná o částku 11 999,00Kč (odměny ze všech DPP mezi týmž zaměstnancem a zaměstnavatelem se v tomto směru sčítají, i když jsou uzavřeny na různé druhy práce). POZOR: je-li odměna sjednána např. ve výši 3 tis./měsíc, ale vyplácí se jednou za půl roku, tj. v daném výplatním měsíci se vyplácí najednou 18tis., je třeba provést příslušné odvody pojistného na zdravotní a sociální pojištění.
Nárok na dovolenou u DPP vzniká při současném splnění dvou základních podmínek:
Smlouva o výkonu činnosti trenéra
Další možností, jak vymezit vztah mezi sportovním klubem a trenérem/sportovcem, je Smlouva o výkonu činnosti trenéra/sportovce jako člena vyplývajícího ze stanov (smlouva k dispozici u Servisních center sportu ČUS).
Poznámka: Případný příjem z této činnosti lze podřadit pod tzv. ostatní příjem z příležitostné činnosti podle §10 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmu, a to za podmínky, že se bude jednat jen o ojedinělou, příležitostnou činnost. Takový příjem je osvobozen od daně z příjmu, pokud za rok nepřesáhne částku 50 000 Kč. Nebude-li se jednat o ojedinělou činnost, pak se příjem posuzuje podle § 7 odst. 2 písm. c) zákona o daních z příjmu jako příjem ze samostatné činnosti (příjem z výkonu nezávislého povolání). Tento příjem podléhá zdanění vždy.
Živnostenské oprávnění
Trenérskou činnost je možné provozovat i na základě živnostenského oprávnění (smlouva k dispozici u Servisních center sportu ČUS). Živnostenské oprávnění mohou získat pouze držitelé trenérských licencí B či obdobného označení licence, která splňuje podmínky uznávaného vzdělání dle živnostenského zákona (např. je třeba absolvování trenérského kurzu, který pořádá zařízení s akreditací MŠMT).
Obdobné platí pro výkon činnosti sportovce ovšem s tím rozdílem, že k získání živnostenského oprávnění v tomto případě není vyžadováno splnění žádných kvalifikačních předpokladů (vzdělání).
Pracovně právní vzory
Personalistika
