Vybrané povinnosti pořadatele sportovní akce

 

Při pořádání sportovní akce, zejména pak mimo sportovní areál a pro veřejnost, by se měl každý pořadatel kromě zajištění sportovně technických záležitostí, zaměřit i na to, zda pro něj z pořádání dané akce neplynou nějaké povinnosti, stanovené obecně platnými právními předpisy. 

 

Přestože nelze v obecné rovině postihnout všechny povinnosti, jejichž splnění může být vyžadováno při konkrétní sportovní akci, lze vymezit určité typické případy, které je možné považovat více méně za shodné pro jakýkoli druh pořádané sportovní akce. Jedná se zejména o následující:

 

 

  1. Zajištění sportovní akce po bezpečnostní a zdravotní stránce

 

Aby se pořadatel v co největší míře vyvaroval úrazů u účastníků sportovní akce a tím i vzniku své odpovědnosti za úrazu je třeba, aby se zaměřil zejména na následující:

 

  1.  dodržení bezpečnostních pravidel daného sportovního odvětví (potřebná výstroj, výzbroj účastníků apod.);
     
  2.  u náročnějších sportovních disciplín, při náročnějších klimatických podmínkách apod. lze doporučit, aby si pořadatel vyžádal od účastníků doklad o jejich zdravotní způsobilosti (není povinné s výjimkou vrcholových a výkonnostních sportovců, záleží na pořadateli, zda si takovou podmínku účasti vymíní);
     
  3.  seznámení účastníků s bezpečnostními a jinými pravidly dané akce; toto seznámení může mít různou formu, může být např. součástí propozic či přihlášky na akci, může být vyvěšeno na internetových stránkách vztahujících se k akci apod.
     
  4.  zajištění dohledu/dozoru (je-li třeba, např. při náročnějších či rizikovějších akcích či při akcích pro děti);
     
  5.  zajištění účasti minimálně zdravotníka, neboť při sportovních akcích je třeba počítat se vznikem úrazu; opačný předpoklad by byl považován za vědomou nedbalost; případný větší rozsah zajištění akce po zdravotní stránce (např. přítomnost lékaře či rychlé záchranné služby) je třeba posuzovat dle rizikovost konkrétní akce (např. akce s velkým množstvím účastníků); v tomto směru lze doporučit konzultaci ve zdravotnickém zařízení dané spádové oblasti.

 

Pokud pak přeci jen k úrazu dojde, je zejména třeba zajistit první pomoc (podle povahy zranění ošetření či odvoz do nemocnice), zdokumentovat vznik úrazu (případně i zajistit svědky události), a to s ohledem na uplatnění pojistné události či případné vyšetřování ze strany Policie ČR, bude-li zde podezření, že v souvislosti s úrazem došlo ke spáchání trestného činu či přestupku. Proto by při vzniku závažnějších úrazů (zejména pak úrazů s následkem smrti) měla být Policie ČR přivolána ihned.

 

I když to případný vznik odpovědnosti nemůže stoprocentně vyloučit, lze doporučit, aby organizátor měl od účastníků podepsáno prohlášení, že jsou seznámeni s podmínkami a náročností dané sportovní akce a za těchto podmínek se jí účastní, mají svoji výstroj atd. Prohlášení nemusí mít klasickou papírovou podobu, může být součástí propozic k závodu, jeho „podepsání“ může být realizováno i v rámci elektronické přihlášky k závodu, kdy účastník bude upozorněn, že přihlášením se do závodu současně určité skutečnosti bere na vědomí nebo je prohlašuje.  

 

 

V z o r

prohlášení účastník sportovní akce

-------------------------------------------------------------

 

Účastník svou účastní v závodě/ na sportovní akci ………, konané dne ……. bere na vědomí, že povinnou součástí sportovní výstroje pro účast v závodě/na sportovní akci jsou …………………………..(třeba doplnit dle podmínek a pravidel daného sportovního odvětí) . Za stav sportovní výstroje a vybavení si odpovídá účastník sám.

 

Účastník prohlašuje, že byl seznámen se všemi bezpečnostními pravidly závodu a to zejména s tím, že……………………….. (např. že se závod/sportovní akce koná v náročném terénu, při náročných klimatických podmínkách, na silnici bez omezení provozu apod.). Dále je účastník povinen respektovat a uposlechnout všech pokynů pořadatele, respektive osob pořadatelem pověřených k organizaci závodu.

 

Pořadatel není povinen hradit újmu ať již na zdraví (úraz) či majetku účastníka závodu/sportovní akce, který bude jednat v rozporu s výše uvedeným.

 

Účastník bere na vědomí, že veškeré aktivity a jednání v místě konání závodu/sportovní akce, které dle jejich povahy nelze podřadit pod účast na závodě/sportovní akci, jsou jeho soukromou záležitostí. Za takové jednání a jeho případné následky nenese pořadatel žádnou odpovědnost.

 

  1. Minimalizace vzniku odpovědnost za odložené věci

 

Povinnost nahradit poškození, ztrátu nebo zničení odložené věci vzniká tomu, kdo provozuje určitou činnost, která je zpravidla spojena s odkládání věcí (např. se může jednat o oděvy či osobní věci odložené právě při sportovní akci). Povinnost nahradit škodu na těchto věcech sice vzniká přímo ze zákona samotným odložením věcí na k tomu určeném nebo obvyklém místě, nicméně přesto lze určitým způsobem možnost jejího vzniku minimalizovat. Jde o to, aby k odložení věcí bylo určeno k tomu vhodné místo, které je možné určitým způsobem zabezpečit. Bude-li místo takto určeno a účastník si věci odloží jinde, pak se nemůže úspěšně domáhat náhrady za jejich poškození či ztrátu. Ještě je nutné zdůraznit, že se musí jednat o takové věci, které musí být odloženy, aby se daná osoba vůbec mohla závodu/sportovní akce zúčastnit (např. tedy „normální“ oblečení, které je odloženo při převlečení do závodního).  Není tím tedy míněno např. to, že by snad pořadatel odpovídal za zaparkované auto, kterým se účastník závodu/sportovní akce na místo konání dopravil.

 

  1. Využití lesů pro sportovní akci

 

Zákon č. 289/1995Sb. o lesích upravuje mimo jiné tzv. obecné užívání lesů, jehož obsahem je oprávnění každého vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí a chovat se v něm způsobem, který zákon dovoluje. Toto oprávnění se týká každého lesa a není rozhodující, kdo je jeho vlastníkem (stát, soukromý vlastník apod.). Toto obecné užívání lesů však není neomezené a zákon vymezuje určité činnosti, jejichž výkon je v lese zakázán (§20), a to buď absolutně, nebo se jedná o zákaz, z něhož může vlastník lesa stanovit výjimku. Z hlediska sportovní akce je třeba upozornit zejména na zákaz mimo lesní cesty a vyznačené trasy jezdit na kole, na koni, na lyžích nebo na saních. Jedná se o zákaz, z něhož může vlastník lesa povolit výjimku. 

 

Organizované nebo hromadné sportovní akce lze v lese konat pouze na základě oznámení orgánu státní správy lesů. Tímto orgánem je buď obecní úřad obce s rozšířenou působností, nebo krajský úřad v případě, že zamýšlená akce přesahuje obvod jedné obce. Oznámení musí být předloženo nejméně 30 dnů před konáním akce a musí v něm být uvedeno:

 

  1. místo konání akce
  2. termín konání akce
  3. předpokládaný počet účastníků
  4. způsob zajištění
  5. souhlas vlastníka lesa

 

Orgán státní správy lesů může do 15 dnů ode dne doručení oznámení stanovit pořadateli další doplňující podmínky pro uspořádání akce.

 

  1. Využití pozemní komunikace pro sportovní akci

 

Ustanovení §25 zákona č. 13/1997Sb. o pozemních komunikacích stanoví, že k užívání dálnic, silnic a místních komunikací jiným než obvyklým způsobem nebo k jiným účelům, než pro které jsou určeny (tzv. zvláštní užívání), je třeba povolení příslušného silničního správního úřadu vydaného s předchozím souhlasem vlastníka dotčené pozemní komunikace, a může-li zvláštní užívání ovlivnit bezpečnost nebo plynulost silničního provozu, také s předchozím souhlasem Ministerstva vnitra, jde-li o dálnici a rychlostní silnici, v ostatních případech se souhlasem příslušného orgánu Policie České republiky. Pořádání sportovních a podobných akcí je v cit. zákoně výslovně uvedeno jak o zvláštní užívání pozemní komunikace.

 

Silničním správním úřadem jsou:

  1. pro dálnice a rychlostní komunikace - Ministerstvo dopravy ČR
  2. pro ostatní silnice I. třídy - krajský úřad
  3. pro silnice II. a III. třídy - obecní úřad obce s rozšířenou působností
  4. pro místní komunikace - pověřený obecní úřad

 

  1. Dodržení stanovených zákazů

 

V souvislosti s pořádáním sportovní akce se může jednat např. o následující:

 

  • Zákon č. 114/1992Sb. o ochraně přírody a krajiny mimo jiné tyto zákazy:

Na území národních parků je zakázáno (§16 cit. zák.):

a)   jezdit na kole nebo na koni mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená orgánem ochrany přírody;
 

b)  provozovat horolezecké sporty, splouvání vodních toků nebo jiné vodní sporty mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody;
 

c)   pořádat nebo organizovat sportovní, turistické nebo jiné veřejné akce mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody.

 

Na území chráněné krajinné oblasti je zakázáno (§26 cit. zák.):

a)   pořádat automobilové a motocyklové soutěže;
 

b)  na území první a druhé zóny CHKO je dále zakázáno pořádat soutěže na jízdních kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany.

 

  • Zákon č.254/2001Sb. o vodách upravuje mimo jiné užívání povrchových vod k plavbě a v určitých případech stanoví zákaz plavby plavidel se spalovacími motory (ustanovení §7).

 

Je třeba upozornit, že shora uvedený výčet povinností neobsahuje, a s ohledem na rozmanitost sportovní akcí ani obsahovat nemůže, všechny povinnosti, jejichž splnění by mohlo při přádání konkrétní akce připadat v úvahu. Jedná se však o ty nejtypičtější, se kterými se lze v praxi setkat.

 

Legislativně právní odbor ČUS

MenuX