Sport může dětem pomáhat zvládat stres, chyby i neúspěch. Aby tento potenciál dokázali využít, potřebují trenéři vzdělávání, praktické nástroje a dostupnou odbornou podporu. Na výsledky průzkumu České unie sportu tak reaguje Asociace psychologů sportu ČR. Podle ní je důležité zaměřit další diskusi na to, co děti při zvládání zátěže potřebují a jak v tom mohou trenéři pomoci.
Do letošního celostátního průzkumu ČUS se zapojilo 2 331 sportovních klubů a tělovýchovných jednot. Častější problémy dětí se sníženou odolností vůči stresu v něm uvedlo 58 % klubů. V průzkumu z roku 2024 to bylo 37 %. Výsledky zachycují zkušenosti zástupců klubů z každodenní práce s dětmi.
„Tyto zkušenosti stojí za pozornost a další diskusi. Samy o sobě nám však nemohou dát jednoznačnou odpověď na otázku, zda je současná generace dětí psychicky méně odolná než generace předchozí,“ upozorňuje Michal Vičar, předseda Asociace psychologů sportu ČR.
Sport podle asociace nabízí velký prostor pro rozvoj psychické odolnosti. Děti se při něm přirozeně setkávají s námahou, tlakem, chybami, neúspěchem i silnými emocemi. Záleží přitom na prostředí, ve kterém tyto situace zažívají, a na podpoře, kterou od trenérů dostávají. „K jejich růstu přispívají podporující vztahy s trenéry, přiměřené nároky, možnost dělat chyby a učit se z nich, podpora samostatnosti i bezpečný prostor pro prožívání emocí. Psychická odolnost totiž neznamená nic necítit, ale postupně se učit zvládat to, co prožíváme, a dokázat s tím dále pracovat,“ vysvětluje Michal Vičar.
Asociace proto zdůrazňuje potřebu rozvíjet kompetence trenérů. Ti se mohou setkávat s projevy a situacemi, na které je dosavadní systém vzdělávání dostatečně nepřipravuje. Je podle ní pochopitelné, že si někdy nejsou jistí, jak vhodně reagovat. „Potřebují mít znalosti a nástroje, které jim pomohou lépe rozumět tomu, co se s mladými sportovci děje, dávat jim příležitost zvládat přiměřeně náročné situace a zároveň pro ně být stabilním a podporujícím bodem,“ říká Vičar.
Na potřebu dostupné pomoci upozornila ČUS už při zveřejnění výsledků průzkumu. „Zároveň musíme vytvořit systém, ve kterém trenér nebude na složité situace sám. Potřebuje dostupné metodické materiály, vzdělávání i možnost konzultace s odborníky,“ uvedl její předseda Jan Boháč. Asociace vnímá průzkum ČUS jako podnět k další diskusi i spolupráci. Vedle lepšího porozumění zkušenostem trenérů a mladých sportovců může podle ní pomoci hledat konkrétní cesty, jak trenéry v jejich práci podpořit a využít potenciál sportu pro rozvoj psychické odolnosti a zdravý vývoj dětí.
S tématem bezpečného sportovního prostředí souvisí také návrh novely zákona o podpoře sportu, který počítá s rozšířením působnosti Antidopingového výboru ČR. Součástí má být i safeguarding, tedy ochrana sportovců před násilím, obtěžováním, zneužíváním a dalšími formami ohrožení. Návrh tak otevírá také otázku, jak ve sportu posílit prevenci, metodické vedení a dostupnost odborné pomoci.
„Problematika psychické odolnosti a duševního zdraví dětí do diskuse o bezpečném sportovním prostředí jednoznačně patří. Správně vedený organizovaný sport má dětem pomáhat zvládat stres, přijímat porážky, budovat zdravé sebevědomí a spolupracovat. Trenéři k tomu potřebují odpovídající podmínky a odbornou oporu. Pomoci mohou koordinovaný postup státu a především systémová podpora trenérů,“ doplnil předseda ČUS Jan Boháč.
