Českému sportu se otevírá historická příležitost získat od roku 2028 nový významný zdroj financování z evropských prostředků. Vláda schválila výchozí oblasti a priority Národního a regionálního partnerského plánu ČR pro období 2028–2034, do jehož rámce pro další přípravu se podařilo prosadit také sportovní infrastrukturu. Konkrétně byla zařazena podpora sportovní infrastruktury obcí a měst jako zřizovatelů škol a vlastníků sportovních zařízení, a podpora sportovišť vysokých škol. Infrastruktura pro sportovní aktivity se objevila také mezi možnostmi využití brownfieldů. O otevření evropských zdrojů pro investice do českého sportu dlouhodobě usiluje Česká unie sportu (ČUS) a za cíl si to vytkl její předseda Jan Boháč, který téma během posledního roku intenzivně prosazoval při jednáních s politiky, ministerstvy a dalšími institucemi.
Česká republika dosud evropské prostředky k systematické obnově sportovní infrastruktury systémově nevyužívala. ČUS už na jaře upozorňovala, že podle odhadů vycházejících ze zkušeností jiných evropských států, které evropských zdrojů pro investice do sportu využívají, by odpovídající nastavení nového programového období mohlo v budoucnu přinést do české sportovní infrastruktury 5 až 10 miliard korun ročně. Konkrétní objem prostředků ani příslušné programy ale zatím stanoveny nejsou.
„Pro český sport jde o přelomovou zprávu. O zařazení sportovní infrastruktury mezi priority pro nové období evropských fondů jsem intenzivně jednal během celého posledního roku. Předkládal a obhajoval jsem argumenty, které jasně dokládají, že sport je nástrojem k mnoha prioritám, které si Česko vytklo v novém finančním období EU. A prvním předpokladem je kvalitní a dostatečná sportovní infrastruktura. Jsem upřímně rád, že naši argumentaci využili klíčoví politici a řada významných institucí, které sdílí názor, že sportovní infrastruktura není jen otázkou sportu, ale také veřejné služby, zdraví, vzdělávání, rozvoje měst a obcí nebo odolnosti celé společnosti. První důležitý krok se náramně podařil,“ uvedl předseda ČUS Jan Boháč.
Významnou roli sehrálo mezirezortní připomínkové řízení k návrhu plánu, které vypořádával gestor přípravy NRPP 28+, kterým je Ministerstvo pro místní rozvoj. Doplňující požadavky související se sportem, sportovní infrastrukturou, pohybovou gramotností nebo fyzickou zdatností předložila řada institucí. Výrazně téma podporoval tým ministra sportu, prevence a zdraví Borise Šťastného, který sport a pohyb prosazoval v souvislosti se vzděláváním, zdravím, regionálním rozvojem i fyzickou odolností společnosti.
Klíčovou roli při prosazení sportovní infrastruktury škol sehrálo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Ve svých připomínkách obhajovalo potřebu investic do vzdělávací infrastruktury také s fyzickou zdatností, pohybovou gramotností a odpovídajícím sportovním zázemím dětí a mladých lidí. Požadavky související se sportem předložily také Národní sportovní agentura, Svaz měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR, některé kraje nebo Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Výraznou podporu tématu při politických jednáních vyjadřovali rovněž další představitelé, za všechny lze jmenovat místopředsedu Poslanecké sněmovny Patrika Nachera.
„Velmi si vážím toho, jak širokou podporu sport během přípravy návrhu plánu získal. Zprvu jsem byl překvapen, že v původní předloze byl sport opět ignorován. Česko by se tak znovu na dalších sedm let připravilo o evropskou finanční výpomoc pro sportovní investice. Ukázalo s však, že nejde jen o požadavek sportovního prostředí. Kvalitní sportovní infrastrukturu potřebují školy, města a obce, děti a mladí lidé i široká veřejnost. Právě tato podpora napříč institucemi dává velkou šanci celý proces úspěšně dokončit,“ zdůraznil Boháč.
Nejkonkrétnějším výsledkem dosavadního procesu je doplnění podpory sportovní infrastruktury pro obce jako zřizovatele škol a vlastníky sportovních zařízení. Výsledkem připomínkového řízení bylo rozhodnutí ministryně pro místní rozvoj tuto oblast do materiálu doplnit. V následném vypořádání bylo zároveň upřesněno, že se podpora vztahuje také na vysoké školy.
„Velkou práci odvedl ministr školství Robert Plaga se svým týmem, který si velmi dobře uvědomuje význam sportu a pohybu ve vzdělávání. Kvalitní školní a obecní sportoviště navíc neslouží pouze žákům. Na mnoha místech, jak argumentuje Svaz měst a obcí ČR, představují důležitou součást sportovní infrastruktury celého města či obce a využívají je také kluby a veřejnost. Jsou předpokladem pro rozvoj komunitních aktivit,“ doplnil Boháč.
Sport se podařilo prosadit také do dalších částí připravovaného rámce. U revitalizace brownfieldů se ve výsledném materiálu výslovně počítá ve venkovských a menších sídlech s jejich využitím mimo jiné pro kulturní a sportovní aktivity a posílení kvality života. „To je další důležitý posun. Sport se tím dostává mezi oblasti, které mohou být součástí revitalizace a rozvoje území. Škoda, že z definice u brownfieldů vypadly větší městské aglomerace, nedává mi to úplně logiku, ale i tak se pro města a obce do budoucna otevírá další cesta, jak při revitalizaci území propojit sportovní projekty s evropským financováním,“ uvedl Boháč.
Další připomínky zároveň propojily sport a pohybovou aktivitu se zdravím, prevencí, pohybovou gramotností a fyzickou odolností obyvatelstva. Právě na tuto širší společenskou roli sportu upozorňovala ČUS při konferencích a veřejných slyšeních již na jaře, kdy zdůrazňovala, že kvalitní sportovní infrastruktura není pouze otázkou volného času, ale také zdravotní prevence a celkové odolnosti společnosti.
ČUS současně upozorňuje, že proces přípravy plánu ještě zdaleka není u konce. Schválené priority představují výchozí rámec. Národní a regionální partnerský plán bude dále rozpracováván a projednáván s Evropskou komisí. Teprve v dalších fázích se budou na MMR konkretizovat podporované investice, podmínky čerpání i okruh možných příjemců.
Pro ČUS proto bude jednou z hlavních priorit prosadit, aby budoucí evropské financování dokázalo pomoci co nejširší části sportovní infrastruktury, která plní veřejnou funkci – nejen školám, ale také sportovištím využívaným dětmi a mládeží, sportovními kluby a širokou veřejností. Pro Českou republiku je to obzvlášť důležité. ČUS dlouhodobě upozorňuje, že tuzemská sportoviště jsou v průměru starší než 50 let a velká část z nich vyžaduje rekonstrukci nebo modernizaci. Specifikem českého prostředí je zároveň skutečnost, že více než polovinu sportovišť vlastní samotné sportovní kluby.
„Není ještě vyhráno. Teď musíme udělat všechno pro to, abychom tuto historickou příležitost proměnili v konkrétní investice. Naším cílem musí být, aby evropské prostředky skutečně pomohly obnovovat a rozvíjet sportoviště, která každý den využívají děti, školy, kluby i veřejnost. Česká republika to potřebuje. Naše sportoviště stárnou, řada z nich je ve špatném stavu a na mnoha místech kapacity nestačí. Pokud celý proces úspěšně dokončíme, může se od roku 2028 českému sportu otevřít zdroj financování, který jsme dosud prakticky nevyužívali. I když se podaří evropské prostředky do sportovních investic nasměrovat, důležitou roli bude i nadále hrát podpora investic ze státního rozpočtu. Města a obce však budou mít více možností spolufinancování a celá tíha investic nepadne jen na ně,“ uzavřel Jan Boháč.
