10.03.2020 - Adam Barbořík
počet přečtení: 314
vytvořeno 10.03.2020, upraveno 10.03.2020

Logo tiskové zprávy

Česká Unie Sportu
Zátopkova 100/2
160 17 Praha 6 - Břevnov, PO BOX 40

Tisková zpráva
10. 3. 2020

                                             

30. výročí vzniku nové sportovní organizace v ČR nezávislé na státu a s plnou autonomií sportovních svazů

 

Dne 10. března 1990 vznikla ve Slovanském domě v Praze nová sportovní organizace s působností na území České republiky.

Těsnou většinou hlasů dostala název Český svaz tělesné výchovy, který byl později – v dubnu 2013 – změněn na Českou unii sportu.

 

Po tzv. sametové revoluci vznikla potřeba zásadně změnit i systém organizace a řízení sportu. V letech 1957–2000 byl zákonem číslo 68/1956 Sb. svěřen jednotné organizaci, kterou se v roce 1957 stal Československý svaz tělesné výchovy, jehož postavení bylo monopolní. Znamenalo to, že veškeré sportovní a tělovýchovné aktivity bylo možné provozovat pouze v jeho rámci. Přestože se jednalo o samosprávnou organizaci oddělenou od státu a jeho orgánů, což byl ve své době nepochybně pokrok, byla zejména v „horních patrech“ plně podřízena vedoucí úloze KSČ a stala se součástí tzv. Národní fronty.

 

Zrušení zákona č. 68/1956 Sb. vedlo počátkem roku 1990 k obnovení dříve zrušených spolků (Sokol, Orel, YMCA a dalších) a ke vzniku některých nových (Asociace tělovýchovných jednot a sportovních klubů), a v tomto prostředí se ČSTV musel zásadně transformovat. Po velkých diskusích převážila varianta dosavadní organizaci rozpustit a založit novou.

 

Proto se 10. března 1990 sešli delegáti všech složek české části ČSTV a rozhodli ustavit novou organizaci postavenou – oproti své předchůdkyni –

na následujících principech:

  1. Plná nezávislost na státu, politických stranách a jakýchkoliv dalších uskupeních.
  2. Naprostá dobrovolnost členství pro tělovýchovné jednoty, sportovní kluby a sportovní svazy.
  3. Namísto tuhého centralismu tzv. zastřešující princip spočívající v hájení společných zájmů sdružených subjektů a v poskytování služeb.
  4. Originární (původní) právní subjektivita všech členů.
  5. Rovnovážné postavení SK a TJ na straně jedné a sportovních svazů na straně druhé.
  6. Převod zdrcující většiny dosud společného majetku na jednotlivé členy                                                                                                                                  (zůstala jen např. velká sportovní centra jako Nymburk, Podolí či lyžařská střediska).

Na těchto principech postavené stanovy delegáti schválili a podle nich také provedli první volbu nových orgánů – výkonného výboru a revizní komise.

 

Celý transformační proces završil 25. března mimořádný sjezd ČSTV v Praze, který rozhodl v souladu s doporučením obou republikových sjezdů (Český svaz tělesné výchovy a Slovenské sdružení tělesné kultury) ukončit činnost federálního Československého svazu tělesné výchovy.

 

Za 30 let existence Českého svazu tělesné výchovy, resp. České unie sportu tato organizace plně prokázala svoji opodstatněnost, o čemž svědčí mj. vystoupení pouze dvou svazů (ZRTV a turistika) a naopak nárůst o desítky svazů nových sportovních odvětví (bojová umění, lacross, florbal a další).

 

O stabilitě ČUS svědčí i to, že měla ve svém čele pouze tři předsedy – Ing. Vladimíra Srba (1990-2008), Pavla Kořána (2008-2012) a JUDr. Miroslava Janstu

(od roku 2012 dodnes).