16.04.2020 - Adam Barbořík
počet přečtení: 137
vytvořeno 10.11.2021, upraveno 10.11.2021

I na sjezdovkách je třeba dodržovat stanovená pravidla

(Lyžařské desatero)

 

Stejně jako v jiných ročních obdobích i v zimě mají úrazy svá specifika. Na rozdíl od jarních a letních jsou více závislé na počasí a vznikají zejména při pohybových aktivitách. Zatímco u dospělých převažují úrazy vzniklé uklouznutím na zledovatělém chodníku, děti, které jsou menší, pružnější a šikovnější, se zraní spíše při lyžování, bobování či bruslení. Úrazů přibývá také při populárním snowboardingu. 

 

V minulé zimní sezoně 2008/2009 vyrazili záchranáři do akce ve více než 6500 případech. Patnáct občanů nepřežilo a ve více než 10 % se jednalo o velmi těžké úrazy (zejména zlomeniny, natažené svaly či vazy, úrazy hlavy a břicha).

 

Pokud jezdíte rádi na hory a patříte k příznivcům sjezdového lyžování a snowboardingu, měli byste vědět, že na sjezdovkách podobně jako např. v silničním provozu platí určitá pravidla, která by měl znát každý lyžař.

 

Vyhlásila je Mezinárodní lyžařská federace (FIS) a i když by jejich dodržování mělo být na sjezdovkách závazné, realita je dosud bohužel jiná.

 

Podle zahraničních průzkumů nemá část lyžařů a snowboardistů ani ponětí o tom, že nějaká ”pravidla provozu” na sjezdovkách vůbec existují. Přes padesát procent dotázaných se například domnívá, že v případě nehody na svahu nemají žádnou povinnost zastavit, natož jako případní aktéři, svědci či poškození prokázat svou totožnost. Přitom tato povinnost vyplývá i z běžných zákonů. Dvanáct procent všech nehod na sjezdovkách je způsobeno srážkami. Není divu; nejméně patnáct procent lyžařů si myslí, že na lyžích platí stejně jako na silnici přednost zprava! Lze předpokládat, že obdobně by průzkum dopadl i mezi českými sportovci - tomu ostatně odpovídá každoročně rostoucí počet zraněných. Ve vlastním zájmu by se měl proto každý s bezpečnostními pravidly seznámit.

 

Podle odborníků dochází k největšímu počtu úrazů v brzkém odpoledni, což je způsobeno únavou po obědě. Dalším zdrojem úrazů je nedostatečné nastavení vázání podle zkušenosti a váhy lyžaře.

 

 

Deset základních pravidel lyžařského provozu schválených Mezinárodní lyžařskou federací

 

  1. OHLEDUPLNOST K JINÝM - Každý lyžař se musí chovat tak, aby neohrozil jinou osobu a nezpůsobil škodu.

 

  1. PŘIMĚŘENÁ RYCHLOST - Každý lyžař musí dodržovat rychlost a jet v souladu se svými schopnostmi, podmínkami a počasím.

 

  1. VOLBA SMĚRU - Lyžař na svahu, má-li možnost vybrat si směr jízdy, musí jet tak, aby se vyhnul nebezpečí srážky s lyžařem pohybujícím se na svahu pod ním.

 

  1. PŘEDJÍŽDĚNÍ - Předjíždět se může zleva i zprava, ale vždy s takovým odstupem, aby bylo možno zareagovat na pohyb předjížděného lyžaře.
  2. PŘEJÍŽDĚNÍ SVAHU A KŘÍŽENÍ CESTY – Lyžař vjíždějící na sjezdovku anebo ji přejíždějící musí dávat pozor a sledovat vše nad a pod sebou, aby tak mohl učinit bez nebezpečí jak pro svou osobu, tak pro jiné. Stejně tak je třeba se chovat při každém zastavení.

 

  1. ZASTAVENÍ - Lyžař nesmí zastavovat, není-li to nevyhnutelně nutné uprostřed sjezdovky, na přejezdech a na místech bránících v dobré viditelnosti. V případě pádu se musí lyžař na sjezdovce co nejrychleji zvednout. Zastavit může poté na okraji sjezdovky.

 

  1. STOUPÁNÍ - Lyžař stoupající po trati musí postupovat pouze po kraji sjezdovky a            v místě se zhoršenou viditelností musí k tomuto kraji ještě více ustoupit. Totéž platí           v případě, schází-li lyžař po sjezdovce pěšky.

 

  1. RESPEKTOVÁNÍ SIGNALIZACE - Všichni lyžaři musí na sjezdovkách respektovat jejich označení.

 

  1. V PŘÍPADĚ NEHODY - Každý je povinen v případě nehody poskytnout pomoc.

 

  1. IDENTIFIKACE - Každý účastník, či svědek nehody je povinen poskytnout údaje o své osobě.

 

 

K dalším pravidlům slušného lyžaře také patří :

 

  • Dříve, než se vydáte do hor, zkontrolujte si stav svého lyžařského nebo snowboardového vybavení. Dejte si odborně seřídit vázání, nabrousit hrany lyží, vyspravit drobné nerovnosti na skluznici. Používejte pouze kvalitní a řádně seřízenou výstroj a výzbroj.
  • Nepřeceňujte své lyžařské schopnosti.
  • Během celodenního lyžování dělejte odpočinkové přestávky spojené s občerstvením, vyhýbejte se však alkoholu.
  • Stanete-li se svědkem nehody, označte místo nad zraněným lyžařem zkříženými lyžemi zapíchnutými do sněhu. V rámci vašich možností poskytněte první pomoc, zavolejte záchranáře a počkejte na příjezd profesionálů.
  • Pamatujte - na lyžích neplatí pravidlo pravé ruky, přednost má vždy pomalejší lyžař.
  • I na lyžařském svahu se chovejte vždy tak, abyste nezpůsobili problémy jiným osobám.

 

 

Možné následky nehod včetně právních

 

Povědomí českých lyžařů o těchto pravidlech je obecně velmi nízké. Češi si prakticky vůbec neuvědomují, že nehoda či úraz na zasněženém svahu může znamenat potenciální pojistnou událost, protože zraněný bude požadovat odškodnění a odvolávat se právě na porušení výše uvedených pravidel FIS.

 

Dokonce se může stát, že účast na nehodě se zraněním bude znamenat i odpovědnost za trestný čin ublížení na zdraví z nedbalosti. Případné náklady, pokuty či jiné finanční sankce pojišťovny samozřejmě nehradí, ale rozhodnutí v trestní věci je opět dalším prvkem zužujícím prostor ke kvalifikované obhajobě v občanskoprávní věci.

 

Lyžař či snowboardista, který na sjezdovce ohrožuje ostatní, porušuje přinejmenším jedno ze základních pravidel občanského zákoníku: Každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí. A lyžař či snowboardista si nákupem vstupenky prakticky uzavírá smlouvu s provozovatelem. V ní se mimo jiné zavazují dodržovat provozní řád (včetně lyžařského desatera).

 

 

Také na sjezdovce se vyplatí chránit si hlavu

 

Nošení ochranné přilby se pro motocyklisty stalo samozřejmostí. Cyklisté již nepovažují cyklistickou přilbu za nic zvláštního. Dalším nebezpečným sportem, kdy je třeba si chránit hlavu, je sjezdové lyžování a snowboarding.

 

Možná si řeknete, že sníh je měkký, sjezdovky široké a nebezpečná místa chráněna sítěmi. Tak na co používat přilbu? Statistické údaje o úrazech na sjezdovkách tuto teorii však jednoznačně popírají. V současné době se na sjezdovkách pohybuje tolik neuvážených lyžařů, že se nošení přilby doporučuje nejen dětem, ale i dospělým.

 

 

Je přilba opravdu přínosem?

 

Každá přilba, která se na našem trhu prodává, musí projít náročnými testy podle směrnic Mezinárodní lyžařské federace a každý model projde před uvedením na trh testy Evropské unie. Na každé takové přilbě je pak možno nalézt štítek s certifikátem (například přilba odpovídá evropskému standardu normě prEN 1077 pro jízdu na lyžích a na snowboardu). Zajímavým doplňkem, opět ve vazbě na co nejmenší počet trvalých následků zranění, je jednoduchý štítek, který si každý, kdo si přilbu pořídí, vyplní a nalepí dovnitř přilby. Vyplněné údaje informují případný nutný lékařský zásah o jménu a příjmení, o adrese a telefonním spojení na lyžaře, o zdravotní pojišťovně a spojení na osobního lékaře, o případných alergiích lyžaře a v neposlední řadě pohotovostní štítek obsahuje krevní skupinu milovníka zimních sportů.

 

Lyžařská přilba se skládá ze dvou základních částí. Vrchní část musí být vysoce absorpční a zároveň musí být vysoce odolná proti proražení ostrými předměty. Dalším požadavkem na tuto vrstvu je schopnost rozložení energie vzniklé při nárazu na co největší plochu, a tím zlepšení absorpce energie. Střední část je vyrobena z polystyrénové pěny. Tato mezivrstva zlepšuje následné pohlcení energie při nárazu, která se přenáší z vrchní části přilby. Kvalita použitého materiálu u všech těchto vrstev pak určuje kvalitu přilby a samozřejmě i její cenu.

 

 

A jak ji vybírat?

 

Aby přilba mohla plnit správně svou ochrannou funkci, musí na hlavě dobře sedět. Neměla by být příliš velká, ale ani těsná. Na hlavu by se měla pohodlně nasadit a po zapnutí pásku pod bradou by se neměla hýbat zepředu dozadu. Tomuto pohybu významně zabraňuje zvětšená výstelka, která dosedá na zátylek.

 

Velikost přilby se uvádí v centimetrech obvodu hlavy, ale podle zkušeností odborných prodejců jsou mezi jednotlivými výrobci různé odchylky. To je další z důvodů, proč je nutné si přilbu vyzkoušet v obchodě.

 

Dalším možným parametrem výběru je váha přilby. Příliš těžká přilba více namáhá krční svalstvo a při celodenním lyžování už může být přítěží. Na trhu jsou nejčastěji nabízeny přilby, jejichž hmotnost se pohybuje od 500 do 550 g.

 

V neposlední řadě si zákazník vybírá podle ceny. Ve velkých sportovních obchodech lze najít přilby již okolo 1000 Kč.

 

Není zde však velký výběr mezi značkami a ani odbornost prodejců nemusí být zajištěna. Specializované prodejny nabízejí zboží od významných světových výrobců. Zde se pak cena pohybuje v rozmezí od 1500 Kč až po několik tisíc.

 

 

Čepici ne, spíše slabou kuklu

 

Polstrování, kterým je každá přilba vybavena, je nejen velice pohodlné a příjemné na dotyk, ale zároveň poskytuje dostatečný tepelný komfort. Přesto výrobci doporučují nosit pod přilbu slabou kuklu, nejen při lyžování při nízkých teplotách, ale hlavním důvodem je hygiena. Výstelku z těchto přileb nelze vyjmout a následně vyprat, takže kuklou zabráníte zvýšenému znečištění polstrování.

 

V opačném případě, když lyžujete za teplot okolo mrazu a vyšších, nedochází k přílišnému přehřívání, protože výstelky přilby jsou vyrobeny z vysoce slabých materiálů.

 

 

Bezpečnost nade vše

 

Mimo lyžařských přileb je nutné dále chránit oči před úrazem či před povětrnostními vlivy. Sjezdové brýle zvyšují i lyžařovu bezpečnost, protože mu umožňují lépe vidět a rozhodovat se v extrémních podmínkách, např. při hustém sněžení, mlze či při ostrém slunci. Nejvhodnější jsou lyžařské brýle s dvojitým sklem a s možností výběru několika různých filtrů a tónování. Takové doplňky lze pořídit již kolem 1500,- Kč. Dalším opatřením je nošení chráničů páteře. Chrániče jsou vyráběny v několika velikostech, podle výšky postavy. Správná funkce chrániče je zajištěna, pokud sahá od konce šíje až po kostrč. Je vyroben z tvrdých plastových článků, které jsou doplněny o tlumící vrstvu z měkkého materiálu. Kvalitní chránič můžete sehnat za cenu kolem 2000,- Kč.

 

 

 

 

 

 

Informuje: JUDr. Tomáš Koníček z odboru prevence kriminality MV ČR, tel.: 974 833 217, E-mail: sekropk@mvcr.cz

 

 


Odbor prevence kriminality, 11.1.2010