Povinnosti klubu

 

Obecné

Změna stanov
Klub je povinen do 15 dnů od přijetí rozhodnutí oznámit písemně (ve dvojím vyhotovení změněného textu) Ministerstvu vnitra ČR změnu stanov, změnu údajů ve stanovách uvedených (např.: adresy), vznik nebo zánik organizační jednotky i zánik sdružení jako takového.
 

Ochrana osobních údajů
Ochrana osobních údajů je zákonnou povinností od roku 2000. Za postačující se dle stanoviska Úřadu na ochranu osobních údajů považuje udělení souhlasu člena se zpracováním osobních údajů (výslovně je třeba uvést rodné číslo) spolu s podpisem na prezenční listině účastníků jednání členské schůze oddílu, valné hromady klubu a podobně, tedy na takové akci, kde je z organizačního hlediska splnění povinnosti nejsnazší. U nových členů je vhodné tuto záležitost řešit již v rámci přihlášky do SK/TJ. 
Vzory a další informace naleznete zde.
 

Má-li zaměstnance:
Jako každý jiný zaměstnavatel se musí SK/TJ přihlásit ke všem zdravotním pojišťovnám, u kterých jsou pojištěni jeho zaměstnanci a k místně příslušné správě sociálního zabezpečení. Dále je třeba zaměstnance při nástupu do zaměstnání přihlašovat u zdravotní pojišťovny a správy sociálního zabezpečení a při ukončení zaměstnání zase odhlašovat. SK/TJ jako zaměstnavatel dále odvádí a zaměstnance zdravotní a sociální pojištění a rovněž odvádí správci daně zálohy na daň z příjmů svých zaměstnanců.
 

Registrace u správce daně
Povinnost registrace u správce daně nevzniká hned při vzniku sdružení, ale až za následujících podmínek:
Poplatník má povinnost podat přihlášku k registraci u místně příslušného správce daně do 30 dnů od obdržení povolení k podnikatelské činnosti nebo od počátku provozování jiné výdělečné činnosti (tam kde povolení není třeba). 
Pokud nebude splněna shora uvedená podmínka (to většinou u klubů bývá, když tyto nepodnikají), vznikne povinnost podat přihlášku k registraci k dani do 30 dnů až ode dne, kdy daňový subjekt začne vykonávat činnost, jejíž výsledky jsou předmětem daně. Čili povinnost registrovat se u správce daně z hlediska daně z příjmu začne mít sdružení až v okamžiku, kdy fakticky začne vykonávat svou činnost, při které by výsledkem mohly být zdaňované příjmy, nikoli hned od své registrace na MV ČR. Další povinnost ve vztahu ke správci daně může nastat v okamžiku, kdy TJ/SK vznikne povinnost srážet daň nebo zálohy na ni. O tuto záležitost půjde zejména v případě, kdy se TJ/SK stane zaměstnavatelem, tj. začne platit mzdu svým zaměstnancům, kde je povinen z této mzdy srážet zálohy na daň a odvádět je správci daně. Zde je stanovena 15 denní lhůta k přihlášení ode dne vzniku povinnosti srážet daň.
 

Daňové povinnosti
Také na občanská sdružení, přestože se jedná o neziskové organizace, se vztahují daňové zákony a povinnosti.
Musí se řídit zákonem o dani z příjmů (č. 586/1992 Sb. zde). Poplatníkem daně je také organizační složka SK/TJ (vzniklá v souladu se stanovami sdružení) s vlastní právní subjektivitou. SK/TJ vykonává podle svých stanov činnost hlavní (poslání organizace) a může vykonávat také činnost vedlejší (hospodářskou). Pro hlavní činnost platí, že nepřekročí-li příjmy z této činnosti výdaje na ní vynaložené, není předmětem daně.


Vedlejší činnost je předmětem daně vždy a její zdaňování se neliší od zdaňování příjmů obchodních společností. Dále jsou předmětem daně vždy příjmy z reklam a příjmy z nájemného. Příjmy z členských příspěvků mohou být od daně v případě SK/TJ osvobozeny, umožňují-li jejich výběr stanovy sdružení. Po správném stanovení základu daně, ho lze v případě SK/TJ snížit až o 30%, maximálně však o 1 mil. Kč, použijí-li se prostředky získané takto dosaženou úsporou daňové povinnosti ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně (hlavní činnost), a to ve třech bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích. V případě, že 30% snížení činí méně než 300 tis. Kč, lze odečíst částku až ve výši 300 tis. Kč, maximálně však do výše základu daně.


Kdyby SK/TJ nedokázal úsporu daňové povinnosti plně nebo částečně uplatnit dle výše uvedeného principu, je povinen navýšit o zbytek této úspory základ daně v tom zdaňovacím období, kdy končí činnost nebo končí stanovená lhůta pro použití prostředků. V souvislosti s daní z příjmu je důležité striktně rozlišovat při uzavírání smluvních vztahů s podporovateli SK/TJ mezi prodejem reklamy (marketingových práv) a poskytnutím daru (jednostranné plnění ze strany dárce). Daňové přiznání není SK/TJ (poplatník, nezaložený za účelem podnikání) povinen podat, pokud nemá příjmy, které jsou předmětem daně (hlavní činnost převyšují-li výdaje příjmy a vedlejší činnost), nebo má pouze příjmy od daně osvobozené (členské příspěvky), nebo příjmy, z nichž je daň vybírána podle zvláštní sazby daně, a nemá přitom povinnost zvyšovat základ daně z důvodu nevyužití daňové úspory.


Ve všech ostatních případech je povinen podat přiznání do konce třetího měsíce (do konce šestého měsíce, využívá-li služeb daňového poradce), následujícího po skončení zdaňovacího období, běžně kalendářního roku.


Daň z přidané hodnoty (č. 235/2004 Sb., zde) se nebude týkat zdaleka všech SK a TJ, avšak je důležité zachytit moment, ve kterém SK/TJ přestává být osobou osvobozenou od uplatňování daně. 
Ten nastává přesáhne-li jeho obrat částku 1 mil. Kč za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Důležité je, že do obratu pro účely DPH se nezahrnují členské příspěvky ani poskytování služeb úzce souvisejících se sportem osobám, které vykonávají sportovní nebo tělovýchovnou činnost. Obrat je tedy pro účely DPH nutné sledovat ve zpoplatněných činnostech úzce nesouvisejících se sportem. Jako příklad můžeme uvést provozování občerstvení nebo restaurace. V případě nejasností je, vzhledem ke složitosti problematiky, lepší obrátit se o radu na odborníky.


Předmětem silniční daně (č. 16/1993 Sb., zde) jsou motorová vozidla mimo jiné používaná k činnostem, z nichž plynoucí příjmy jsou předmětem daně z příjmu u subjektů, nezaložených za účelem podnikání podle zvláštního předpisu a vždy vozidla s nejvyšší povolenou hmotností alespoň 12 tun. Daňové přiznání podává poplatník nejpozději do 31. ledna daného roku.


Daň z nemovitostí (č. 338/1992 Sb., zde) podléhají pozemky a stavby. V případě pozemků jsou od daně osvobozeny pozemky tvořící jeden funkční celek se stavbou ve vlastnictví sdružení občanů a pozemky veřejně přístupných parků, prostor a sportovišť. Tato osvobození lze však uplatnit jen tehdy, není-li pozemek současně využíván k podnikatelské činnosti nebo pronájmu, a to ani jiným občanským sdružením. Stejně je tomu také v případě staveb. Daňové přiznání podává poplatník nejpozději do 31. ledna daného roku.


Dědění, darování a převod nemovitostí (č. 357/1992 Sb., zde) podléhají každé zvláštní dani. Občanská sdružení patří pro účely daně dědické, darovací a z převodu nemovitostí do III. skupiny osob, ostatní fyzické a právnické osoby.


Sazba daně dědické a darovací je u III. skupiny osob progresivně rostoucí podle velikosti základu daně, a to od 7 do 40%. Výsledná částka daně se pouze u daně dědické vynásobí koeficientem 0,5. SK/TJ může dědit podle zákona jen ze závěti.
Přiznání k dani dědické je poplatník povinen podat do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo ukončeno dědické řízení nebo kdy uplynul příslušný kalendářní rok, jde-li o bezúplatné nabytí majetku právnickou osobou založenou nebo zřízenou k zabezpečení činnosti v oblasti ... tělovýchovy, sportu...

 

Přiznání k dani darovací je poplatník povinen podat do 30 dnů ode dne, v němž došlo k bezplatnému nabytí movitého majetku ..., kdy mu byla doručena smlouva o bezúplatném převodu vlastnictví k nemovitosti, ... nebo kdy uplynul příslušný kalendářní rok, jde-li o bezúplatné nabytí majetku právnickou osobou založenou nebo zřízenou k zabezpečení činnosti v oblasti ... tělovýchovy, sportu... 
Od daně dědické a darovací je osvobozeno bezúplatné nabytí majetku právnickou osobou se sídlem v tuzemsku nebo na území jiného evropského státu, založenou nebo zřízenou k zabezpečování činnosti v oblasti kultury, školství, výchovy a ochrany dětí a mládeže, vědy, výzkumu, vývoje, vzdělávání, zdravotnictví, sociální péče, ekologie, ochrany opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, tělovýchovy, sportu a požární ochrany, je-li bezúplatné nabytí majetku určeno na zabezpečování uvedené činnosti. 


Přesto je povinností podat přiznání k těmto daním, pokud nastaly výše uvedené skutečnosti. Předmětem daně z převodu nemovitostí je platný převod nebo přechod vlastnického práva k nemovitosti (více viz zákon). Daň z převodu nemovitostí jsou 3% z ceny nemovitosti zjištěné podle zvláštního právního předpisu (odhad) nebo kupní cenou, je-li tato vyšší než zjištěná.

 

Poplatník je povinen podat místně příslušnému správci daně (podle nemovitosti) přiznání k dani z převodu nemovitostí nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž byl zapsán vklad práva do katastru nemovitostí, nabyla účinnosti smlouva o úplatném převodu vlastnictví k nemovitosti, která není evidována v katastru nemovitostí nebo nabyla účinnosti smlouva o postoupení pohledávky, ... SK i TJ se také při své činnosti setká s daněmi zvláštního druhu – místními poplatky, které jsou zákonem zcela svěřeny do působnosti obcí.

Při činnosti SK se nejčastěji setkáte s těmito poplatky: poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt (vybírá ubytovatel), poplatek za užívání veřejného prostranství (neplatí se z akcí, jejichž výtěžek je určen na charitativní nebo veřejně prospěšné účely), poplatek ze vstupného (neplatí se z akcí, jejichž celý výtěžek je určen na charitativní nebo veřejně prospěšné účely).


Věříme, že byl v rámci této kapitoly poskytnut základní přehled o daňových povinnostech SK a TJ, přesto doporučujeme, pro větší vhled do problematiky, využít knihu Daňové povinnosti TJ a SK od Ing. Jiřího Topinky (ISBN 978-80-7376-014-4, Olympia, Praha, 2007) a vždy aktuální znění zákona (při zpětné kontrole tehdejší znění zákona).
 

Účetnictví
Sportovní klub fungující jako občanské sdružení je také povinen řídit se zákonem o účetnictví (č. 563/1991 Sb., zde).
Tzv. jednoduché může vést pouze v případě, že výše všech jeho příjmů nepřesáhla v předchozím roce 3 mil. Kč. V ostatních případech je SK/TJ povinen vést účetnictví ve smyslu zákona („podvojné“).
 

Zdravotní prohlídky
Z obecně platných právních předpisů – zejména ze Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 3/1981 a z prevenční povinnosti upravené §415 občanského zákoníku platí pro zdravotní prohlídky následující:

  1. TJ/SK je povinna určitý druh preventivní zdravotní prohlídky pro sportovní činnost po účastnících této činnosti vyžadovat 
  2. formu, druh a rozsah (zejména, zda postačí prohlídka od obvodního lékaře, či je vyžadována prohlídka specialistou - tělovýchovným a sportovním lékařem) zdravotní prohlídky je oprávněn stanovit příslušný sportovní svaz; sportovní svaz je totiž s ohledem na své postavení nejlépe schopen posoudit rozsah zdravotní zátěže daného sportu;
  3. s ohledem na prevenční povinnost, podle které si má každý počínat tak, aby nedocházelo ke škodám, nelze v žádném případě doporučit, aby TJ/SK nahrazovala zdravotní prohlídku čestným prohlášením sportovce, že provádí činnost na vlastní nebezpečí.

Na internetových stránkách České společnosti tělovýchovného lékařství (www.cstl.cz) je k dispozici seznam tělovýchovných lékařů 
(odborný lékař s atestací), sportovních lékařů (absolventi odborných kurzů) a tělovýchovně-lékařských pracovišť.
 

Bezpečnost sportovního zařízení
Z hlediska bezpečnosti sportovního zařízení a jeho provozu je třeba vycházet z několika předpisů:

  • předně z občanského zákoníku, který obecně upravuje povinnost každého chovat se tak, aby se předcházelo vzniku škody (ať na majetku, tak na zdraví);
  • z technických bezpečnostních norem, které se týkají zařízení dětských hřišť (jde zejména o ČSN EN1176 a ČSN EN1177);
  • technické normy sice nejsou bez dalšího závazné, nicméně jsou v nich vyjádřena obecně uznávaná technická řešení; 
  • lze doporučit se jimi alespoň orientačně řídit.

Z doporučené metodiky MŠMT k zabezpečení provozu a údržby TVZ; nejedná se sice o závazný dokument, ale lze ho dobře použít 
jako doporučení; tento dokument je k dispozici v Legislativní poradně ČUS.
Z hlediska bezpečnosti lze rovněž doporučit vydat pro sportovní areál (hřiště) provozní řád, který bude veřejně přístupný a dostupný. Zde by měla být upravena bezpečnostní pravidla pro výkon sportovní činnosti, dále by měly být vymezeny nebezpečné činnosti a jejich zákaz (případně jen pro určitou skupinu uživatelů např. zákaz manipulace s objemnými částmi vybavení sportoviště dětmi) a nebezpečné zóny se zákazem vstupu apod.
 

Návštěvní řády
Kdo je povinen návštěvní řád vydat?
Návštěvní řád je dle textu §7a zákona o podpoře sportu (č. 115/2001 Sb.) povinen vydat vlastník sportovního zařízení.
Nicméně zákonodárce měl zřejmě na mysli, aby návštěvní řád vydával ten, kdo zařízení skutečně provozuje, a to nejen z titulu svého vlastnického práva, ale i např. na základě nájemní smlouvy, smlouvy o výpůjčce apod. Návštěvní řád by tak tedy měl vydat provozovatel. 

Kdy je nutné návštěvní řád vydat?
Povinnost vydat návštěvní řád vždy a ve všech sportovních zařízení z textace citovaného zákona sice vyloženě nevyplývá, ale s ohledem na možný vznik odpovědnosti za způsobenou škodu (ať již na zdraví či majetku) je na místě, aby návštěvní řád byl ve sportovním či tělovýchovném zařízení vyvěšen. 
Vzor návštěvního řádu je k dispozici v Legislativní poradně ČUS. Je však třeba ho přizpůsobit specifickým podmínkám v rámci konkrétního sportovního zařízení.

 

 

Základní povinnosti ve vztahu k ČUS

Sdružení ve střešní organizaci nepřináší jen výhody a práva, ale samozřejmě také určité povinnosti. Sdružení SK nebo TJ v ČUS se děje na základě písemné přihlášky zaslané příslušnému okresnímu sdružení ČUS a řídí se směrnicí č. 3 z roku 1998 , není-li v okrese ustaveno licencované okresní sdružení, rozhoduje dle Stanov ČUS, o přijetí SK/TJ valná hromada ČUS.

Přihláška musí obsahovat výslovný projev vůle ke sdružení v ČUS podepsaný dvěma oprávněnými zástupci klubu (jedním, je-li to v souladu se stanovami SK/TJ), název SK nebo TJ, datum a číslo registrace u ministerstva vnitra ČR, IČ, oficiální adresu SK/TJ a adresu pro korespondenci včetně telefonu a emailu. Dále obvykle obsahuje: jméno předsedy, tajemníka event. dalšího představitele, název původního SK/TJ, pokud nový SK/TJ vznikl rozdělením stávajícího; informaci o majetkovém vypořádání s původním SK/TJ, informaci o sdružení v jiné střešní sportovní organizaci a bankovní spojení.
K přihlášce TJ/SK přiloží vlastní stanovy, registrované u MV ČR s doložkou registrace (razítko MV ČR, datum a číslo registrace). O přijetí TJ/SK do ČUS rozhoduje okresního sdružení dle svých stanov.
 

Evidence členské základny
Evidence členské základny se v ČUS uskutečňuje podle směrnice č.2 z roku 1997 - (zde).
Evidence členů musí být pravdivá, průkazná a musí obsahovat údaje podle této směrnice, aby mohla být ČSTV centrálně shromažďována a dále používána.
Každý/á v ČUS sdružený/á klub/jednota je povinný/á vždy dle stavu k 31.12. běžného kalendářního roku vykázat svému příslušnému okresnímu sdružení ČUS aktualizovaný přehled členské základny, včetně údajů o jednotlivých členech: jméno, příjmení, rodné číslo, sportovní odvětví a charakteristika (registrovaný sportovec, neregistrovaný sportovec, trenér/cvičitel, rozhodčí, činovník, ostatní).
 

Pasport tělovýchovných zařízení
Pasport tělovýchovných zařízení je prováděn na základě pokynu předsedy ČUS. Slouží k udržení aktuální databáze údajů o tělovýchovných zařízeních ve vlastnictví nebo v užívání SK a TJ, v okresních sdruženích a sportovních svazech sdružených v ČUS. 
Databáze byla pořízena na základě šetření o stavu majetku uskutečněného v roce 2003 a je každoročně pravidelně aktualizována. Vlastní aktualizace dat se provede pouze v těch případech, kdy u těchto tělovýchovných zařízení došlo od poslední aktualizace ke změnám v právních vztazích, k zásadním změnám pasportem sledovaných technických parametrů, nebo k novému nabytí takových zařízení.

Povinnost aktualizovat údaje pasportu se stanovuje vždy, i tehdy, kdy bylo tělovýchovné zařízení vybudováno nebo zhodnoceno realizací investiční akce s účastí dotace ze státního rozpočtu z programů Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy a Ministerstva financí ČR, s účastí dotací z územních rozpočtů nebo finančních zdrojů mimo státní a územní rozpočty. Aktualizovat data pasportu je nutné v nejblíže stanoveném termínu po předání vybudovaného díla do užívání.


Kompetence a povinnosti statutárních zástupců
Podle obecné právní úpravy obsažené v ustanovení §20 občanského zákoníku činí právní úkony právnické osoby ve všech věcech ti, kteří jsou k tomu oprávněni stanovami (zakládací listinou) nebo zákonem. Jedná se o tzv. statutární orgány, které jednají za právnickou osobu bez omezení. Případné omezení vnitřním předpisem (např. tak, že jejich úkon vyžaduje schválení dalšího orgánu) má působnost pouze „dovnitř“ právnické osoby. Navenek vůči třetím osobám je neúčinné. Statutárním zástupcem bývá zpravidla předseda a sekretář nebo ekonom, případně také místopředseda.

Za klub mohou podepisovat smlouvy a jinak jednat (činit právní úkony) i jiní její pracovníci nebo členové, pokud je to stanoveno ve vnitřních předpisech klubu (provozní řád,...) nebo je to vzhledem k jejich pracovnímu zařazení obvyklé. Překročí-li tyto osoby své oprávnění, vznikají práva a povinnosti klubu jen pokud se právní úkon týká předmětu činnosti klubu a jen tehdy, jde-li o překročení, o kterém druhý účastník nemohl vědět.
Z výše uvedeného tedy vyplývá význam stanov klubu (zakládací listiny).

 

 

Následující kapitoly: