Na řádné Valné hromadě České unie sportu, která se konala 25. června ve Sportovním centru Nymburk, byl na pozici předsedy ČUS zvolen Jan Boháč. Pro dlouholetého generálního sekretáře této organizace hlasovalo celkem 131 delegátů – zástupců národních sportovních svazů a sportovních klubů. Nikdo se nezdržel. ČUS má tak historicky druhého předsedu. „Silný mandát mě velmi potěšil a důvěra mě naplnila energií. Budu zdůrazňovat přínosy sportu pro celou společnost, chci pozvednout politicky jeho význam. A zejména pak spojit celé sportovní prostředí, a tím ho celkově posílit,“ vyhlásil Jan Boháč, bývalý předseda Českého svazu kanoistů a reprezentant na olympijských hrách.
Na valné hromadě byl jediným kandidátem Jan Boháč, jenž působil na pozici generálního sekretáře této organizace od roku 1998 (do roku 2013 se jednalo o ČSTV) a byl posledních dvanáct let jedním ze statutárních zástupců ČUS. Po svém zvolení jasně pojmenoval stav, ve kterém se český sport nachází: „Organizovaný sport je před personálním kolapsem, protože nám ze sportu mizí dobrovolní funkcionáři a trenéři. Děti ztrácí zájem o pohyb, k těm fyzickým se přidávají také psychické problémy. Krizi umocňuje nedobrý stav sportovní infrastruktury.… Jenže už rozhodně nestačí to jenom pojmenovávat a neustále na tuto situaci upozorňovat.“
Nový předseda spatřuje potenciál v letošních volbách do poslanecké sněmovny. „Věřím, že se sport, pohybové aktivity a zdraví budoucích generací stane ještě větší prioritou pro další vládu. Současný nepříznivý stav ve sportu, který se propisuje také do zdraví a odolnosti celého národa, nejde tolerovat a politici si to už uvědomují. Musíme být pro stát konstruktivními partnery pro to, aby se sport systémově posunul,“ dodal Jan Boháč, který bude v čele ČUS usilovat o zavedení ministerstva sportu. „Protože sport potřebuje ministerstvo a přímou vazbu na vládu. Stát potřebuje ministerstvo k plnému využití všech benefitů, které společnosti sport a pohybové aktivity mohou přinést, jako je například dožití více let ve zdraví, odolnost vůči stresu a větší ekonomická výkonost i připravenost na krizové situace. Na rozdíl od jiných zemí se to u nás neděje.“
Novým generálním sekretářem ČUS Gabriela Petrusová
Nového předsedu zvolilo ve Sportovním centru Nymburk celkem 56 přítomných zástupců sportovních svazů – tedy jednomyslně. V kandidátské řeči jasně deklaroval, že se bude snažit celé prostředí propojit. „Ve strategických věcech musíme postupovat společně. Sport nemá žádnou tripartitu, komunikační platformu pro dialog s vládou, tím spíš musí své názory prosazovat jednotně. Mám s ČUS ambici toto dosáhnout,“ prohlásil Jan Boháč. „Je potřeba udělat tlustou čáru za minulostí a restart ve vzájemných vztazích sportovních organizací, ale i ve vztahu ke státu.“
Generálního sekretáře jmenoval krátce po skončení valné hromady Výkonný výbor ČUS. Stala se jím Gabriela Petrusová, právnička ČUS a členka legislativní Rady Výkonného výboru ČUS. „Chci si ale některé kompetence generálního sekretáře ponechat. Nechci být jen předsedou ceremoniářem, vyjednavačem a reprezentantem organizace. Chci udávat směr a mít o věcech přehled. Budu podstatně intenzivněji komunikovat s vnějším prostředím, ale nepodcením komunikaci dovnitř ČUS. Nový generální sekretář tak bude mít kompetence užší, než ten současný,“ dodal Jan Boháč. Na pozici místopředsedů zůstává Marek Pakosta a Marek Hájek.
Valná hromada projednala a schválila zprávy o činnosti výkonného výboru ČUS i o hospodaření ČUS, které za rok 2024 skončilo ziskem přes 39 milionů korun, a byla seznámena se sedmibodovým strategickým plánem priorit ČUS připraveným loni zvoleným Výkonným výborem pro období 2024–2028. Zároveň 43. valná hromada ČUS uložila výkonnému výboru, aby inicioval jednání s klíčovými organizacemi českého sportovního prostředí s cílem dosáhnout dohody o společném postupu při jednání se státní správou. K dalším klíčovým úkolům patří jednání s Národní sportovní agenturou o realizaci programu „Národního sportovního centra 2023–2033“ a o samostatném investičním programu pro obnovu sportovišť ve vlastnictví sportovních klubů a tělovýchovných jednot.
1) Všestranná podpora členů ČUS – optimalizace služeb pro členy ČUS (kluby a svazy), zlepšení podmínek pro práci ve sportu, transparentnost činnosti a hospodaření ČUS, podpora a komunikace činnosti členů i samotné ČUS.
2) Zhodnocování a obnova majetku ČUS – efektivní povoz, údržba a rozvoj vlastních sportovních center (Podolí, Zadov, Nymburk), zahájení modernizace SC Nymburk k přípravě sportovní reprezentace, kontrola správy majetkových podílů ve společnostech (Špindlerův Mlýn, Harrachov, Pec pod Sněžkou).
3) Spolupráce na nové legislativě pro sport – posílení zákonného rámce pro český sport, příprava vzniku ministerstva pro sport, obhajoba potřeb sportovního prostředí před veřejnými institucemi, zapojení do tvorby a realizace nové státní koncepce (SPORT 2035?).
4) Aktivity k posílení financování sportu – zvýšení objemu financování sportu z veřejných i soukromých zdrojů, rozvoj podpory klubů a sportu pro všechny, podpory státní sportovní reprezentace a podpory kolektivních sportů, posílení investic do sportovní infrastruktury v ČR.
5) Rozvoj vlastních projektů ČUS – udržení a rozvoj nabídky sportovních příležitostí pro veřejnost, propagace sportu jako součásti zdravého životního stylu, motivace společnosti k využívání benefitů sportu, popularizace a oceňování dobrovolnické práce ve sportu.
6) Aktivity k oživení a rozšíření školního sportu – veřejná komunikace důsledků zanedbaného školního sportu, jednání s kompetentními institucemi o posílení role sportu na školách, aktivity k propojení školního a spolkového sportu.
7) Sjednocování sportovního prostředí – aktivní komunikace se střešními sportovními organizacemi, s Národní sportovní agenturou a veřejnými institucemi, koordinace nabídky služeb pro sportovní prostředí v ČR, aktivity k zajištění nového sídla ČUS a zázemí pro národní sportovní svazy.
55 % klubů nemá dostatek prostředků pro svoji činnost
83 % klubů nemá dostatek prostředků na kvalifikované trenéry
67 % klubů pozoruje zhoršenou fyzickou kondici u dětí
56 % klubů pozoruje zhoršení v rámci koncentrace u dětí během tréninků
37 % klubů pozoruje častější problémy u dětí se sníženou odolností vůči stresu
25 % klubů pozoruje častější problémy se sebevědomím u dětí
83 % klubů nemá prostředky na kvalifikované trenéry
v 73 % klubů chybí trenéři dětí pro lepší rozvoj
72 % klubů nemá dostatek zájemců o práci ve volených orgánech
